Blíže jsem přičichla k focení na vysoké škole. Už před tím jsem často používala foťák mámy nebo táty a svoje vyfocené fotky si schraňovala v krabici. Teprve ale v temné komoře, při vyvolávání jsem jejich kouzlu propadla. Přechod k digitální fotografii pro mě byl poněkud bolestný, a proto si focení na kinofilm stále uchovávám a na přání na něj vyfotím i vás.

Proč jsem začala s dobovým focením a o co vlastně jde? Když jsem před čtyřmi lety náhodou objevila Vilu Mazanku (bývylé sídlo fotoateliéru MMM) a její secesní kouzlo, najednou jsem v každém zákoutí viděla obraz, fotku. Kdokoliv si na sebe obleče dobové oblečení, nejen vypadá ale rázem se cítí být někým jiným, jinde, jindy… A já s ním, sním.